Vrchoslav

Vrchoslav Německy Rosenthal se nalézá v Z. části Krupky v Krušných horách.

Po 2. SV. zde začal průzkum fluorit - barytových žil. Nejprve rýhováním a následně samotnou otvírkou a těžbou fluorit - barytové suroviny. Těžba fluoritu a v menší míře barytu probíhala v letech 1953 - 1969.

Po vyčerpání žil, respektive po negativním průzkumu pod patrem - 200 m došlo k vyklínění žil. Z deseti strmých žil na ložisku hlavní žíla č. 3 byla dlouhá 1,3 Km o průměrné mocnosti 25 - 30 cm, maximálně však 1,5 m. Žíla byla těžena štolami František I, II, III a štolou 5. květen. Byla tvořena fluoritem, křemenem, hematitem a ve vrchních polohách barytem. Po uzavření dolu byly po krátkém čase v dole 5. květen zahájeno ražení průzkumného překopu směrem pod Komáří vížku. Ten měl za cíl ověřit zda je v nižších částech ložiska naděje na pokračování cínového zrudnění. Průzkum podsednutí se nakonec bohužel ukázal negativním a příležitostné zrudnění bylo nedostatečné, dosti náhodné a po pádu komunismu došlo k ukončení činnosti.

Pokud se vrátíme zpět k těžbě fluoritových žil, tak během ní, byly naraženy velké dutiny na trhlinách, kde byly pěkné krystaly fluoritu. Pozdější průzkum mimo žil a jejich těsného okolí, zaznamenal řadu zajímavých mineralogických ukázek.

Současné možnosti stejně jako na jiných vytěžených lokalitách se nemohou vůbec srovnávat s kvalitou nálezů z těžby. Pokud se pohybujeme v prostoru propadlin na vlastní riziko, je to velmi nebezpečné, hrozí sesuvy, propadnutí a zavalení. Vchody do štol jsou zajištěné a vstup do takových míst je zakázán. V podzemních prostorech, které nejsou větrány je navíc předpoklad CO2 a výskyt radonu. Fluorit lze ve skromných ukázkách stále nalézt, výskyty křemene nebo barytu jsou jen málo časté.

Fluorit bezesporu obsahově zcela dominuje vzhledem k objemu žil. Za těžby se našly jeho krystalované, výhradně krychlové formy krystalů nacházely až kolem 15 cm velké. Některé dutiny na trhlinách byly dlouhé i přes 10 m a krystaly na stěnách měly kolem 5 - 10 cm běžně. Fluorit tvořil více generací nárůstů a jeho zabarvení bylo fialové, zelené, žluté nebo červeně impregnované hematitem. Někdy byly drúzy tektonicky odlámány a ze spodové strany drúzy zhojeny. V současné době není příliš mnoho šancí na nalezení krystalů nad 3 cm, spíše kolem 1 cm.

Křemen se nalezl v kapsách a dutinách na fluoritových žilách kolem až 1,5 cm velkých krystalech. Bílých, čirých nebo zbarvených do červena hematitem, či do žluta od oxidů železa. Nasedal z pravidla na větší krychle fluoritu starší generace a naopak na něj narůstaly malé fluoritové spojky nebo krychle generace mladšího fluoritu. Někdy byk křemen potažen černými kůrami nebo agregáty psilomelanu. Dutiny stejně jako u samotného fluoritu byly mnohdy vyplněny jílovými minerály nebo tektonickým jílem. Mimo dosah žil fluoritu byly naraženy ploché žíly od několika cm do několika dm s dutinami, které obsahovaly krystaly nebo drúzy křemene až několik cm velké. Někdy v asociaci fluoritu, torbernitu nebo cinvalditu.

Baryt hlavně ve vrchních partiích fluoritových žil. Blíže povrchu byl v dutinách s krystaly až 10 cm velkými. Obvykle zabarvený do růžova, červena od hematitu, bíle nebo žlutě v plochých krystalech.

Mimo těchto žil se vyskytl na trhlinách hornin nebo v žilkách obvykle několik mm silných.

Živec - Ortoklas na zastižených pegmatitových žilách při ražbě překopu. Na Vrchoslavi jednoznačně nejzajímavější jsou jeho dokonalé pseudomorfózy po totálně zatlačených krystalech křemene, několik cm velké. Ty byly nalezeny pouze na několik metrů velkém úseku žíly.

Molybdenit zastižený též při ražbě průzkumného překopu. Ten tvoří v žilách velké, tenké lupeny dosahující až 10 cm. Na jeho plochách vznikly někdy sekundární minerály molybdenu, jako ferrimolybdyt, ilsemanit a kamiokit. Někdy lze sledovat i třpytící se drobné jehličky sádrovce.

Cinvaldit byl nalezen čočkách nebo krátkých žilách poruchových pásem granitu. Tvořil v dutinách několik cm velké, krátce sloupcovité krystaly tmavé barvy do černa. Jeho dutiny vyplňovaly jílové minerály jako kaolinit a dickit.

Kasiterit z průzkumu nebyl příliš častý, z pravidla pod 1 cm. Zabarvení silně lesklých krystalů bylo tmavě hnědé až černé nebo vzácněji hnědočervené.

Zeunerit v kontaktu s fluoritovými žilami na trhlinách hornin nebo přímo v dutinách fluoritu, křemene a barytu.

Barva je smaragdově zelená v tabulkách do několika málo mm max. kolem 6 mm.

Měď byla známá výskytem jako cementační, v podobě malých plíšků, zarostlých v hornině.

Společně s mědí byly v jejím kontaktu drobné nálety kupritu, malachitu a brochantitu.

Mnoho minerálů zajištěných nálezy za těžby již není možné znovu nalézt buď vůbec, nebo když už ano, tak ojedinělých případech. Lze uvést kalcit, schröckingerit, ferrimolybdit, ilsemanit, kamiokit, bismut, bismutinit, sádrovec, hematit, dolomit, tennanit, chalkopyrit, topaz a další.

Mineralogie:

Minerály převládající na této lokalitě jsou: Křemen, fluorit, baryt
Vzácnějšími minerály jsou: Cinvaldit, molybdenit, torbernit, schrockingerit, ferrimolybdit, měď, kasiterit a další.