Cínovec
Cínovec je byl hornickou osadou ve Východní části Krušných hor. Naleží ke katastrální správě města Dubí u Teplic v Severních Čechách. Od Teplic je vzdálený přibližně 11 Km. Česky byl dříve Cínovec - Cinvald a Německy je Zinnwald. Lokalita Cínovec je územně rozdělena na dvě třetiny České a jednu třetinu Německou.
Z těžebně dobývacího typu a umístěním lze Cínovecké ložisko rozdělit na dva.
Starý závod Cínovec 1 - žilné ložisko a nový závod Cínovec 2 - Cínovec Jih, těžený velkými komorovými odstřely.
Cínovec 1 mineralogicky nejznámější, na žilném ložisku byl dobýván nejprve Cín, po určitou dobu i stříbro. Později především wolfram.
Těžba zde byla poprvé zaznamenána roku 1378 a toto žilné ložisko otevřené historicky několika šachtami bylo vyčerpáno roku 1978. Od roku 1980 do roku 1990 pak probíhala těžba na Cínoveckém ložisku Jih - nový závod. Tím byla prozatím uzavřena 600 let dlouhá historie dobývání rud na Cínoveckém ložisku. Předmětem debat jsou však zásoby Českého lithia na Cínovci a v Horním Slavkově, a zůstávají nadále otevřeným tématem případné těžby.
Současné možnosti sbírání minerálů jsou bohužel velmi málo omezené na zbytky zrekultivovaných hald. Podzemí Cínovce bylo velmi nebezpečné a poměrně rozsáhlé, známé byly i zvýšené koncentrace radonu. Jámy byly po těžbě zavřeny, starý závod zatopen po úroveň třetího patra a nový závod zatopený téměř kompletně.
V současnosti navíc došlo k oplocení celé plochy bývalého areálu starého závodu a tím prakticky zaniká maximum z mála, které mohlo ještě poskytnout nějaké nálezy.
Na obou lokalitách se vyskytlo velké množství popsaných minerálů a dlouhá řada minerálů zůstává jistě neobjevených. Psát celý výčet systémových minerálů ložiska i s jejich popisem by svým rozsahem bylo na silnou knihu. Ve stručnosti bude popsáno několik hlavních a typových minerálů lokality Cínovec.
Křemen tvořící žíly ložiska, které mohou být silné od několika cm až po sílu 2 m. Krystaly tvoří zdejší křemen od několika mm až kolem 1 m. Ložisko bylo proslavené nádhernými ukázkami záhněd až morionů velkých až 40 cm. Typickým pro zdejší krystaly křemene zde byly čirá nebo hnědá až černá jádra s povrchově bíle zabarveným povlakem. Mezi velmi krásné patří křemeny s červeným zabarvením od hematitové pigmentace. Vzhledem k tomu, že je žilně křemen nejrozšířenějším minerálem lokality, mohou jej doprovázet prakticky všechny primární minerály. Krystaly bývají často tektonicky polámány a zase zhojeny dorůstáním. Křemen z Cínovce byl po jistou dobu využíván i pro účely optiky, ve sklářském a keramickém průmyslu.
Cinvaldit tvoří bud samostatné výplně vlastních nebo křemenných žil. Je i nedílnou součástí hornin. Velice atraktivní jsou ukázky drúz cinvalditových krystalů ve formě obvykle tenkých, lesklých tabulek tmavě nebo světl stříbřitého zabarvení. Velmi pěkné ukázky pak bývají v doprovodu křemene, fluoritu, kasiteritu, scheelitu a jiných minerálů. Krystaly tvoří tabulky od několika mm po několik cm, za žežby byly však nalezeny i kolem 10 cm, vyjímečně i větší. Do budoucna by mohl být těžen jako zdroj pro získávání lithia.
Fluorit zde byl nalézán od několika mm po několik cm velkých krystalů nebo jejich spojek a srůstů. Krychle, osmistněny a jejich spojky mají převážně tmavě fialovou barvu, někdy jsou velmi tmavé. Nacházely se však i zonální, modré, zelené a žluté nebo čiré. Doprovází vedle křemene další minerály dutin křemene a nebo trhlin v granitu nebo Teplickém ryolitu.
Kasiterit jedním z hlavních minerálu předmětem těžby tvořil krystaly v dutinách žil křemene nebo na plochách cinvalditu. Dále v jílových trhlinách, ale i zrnitý ve směsích s cinvalditem a jinými minerály okolo žilného zrudnění. Právě nabohacené akumulace impregnací a drobných zrn kasiteritu mimo žil byly velmi žádoucím zdrojem cínu. Velké vydobyté prostory byly důkazem že místo bylo na cín velmi bohaté. Kasiteritové krystaly mohou být drobné od několika mm až kolem 1 cm. Vzácně se nacházely krystaly až kolem 5 cm. Typově se mnohdy nápadně podobají těm ze Slavkovské oblasti, přestože nedosahují zdaleka takových rozměrů jako ty Slavkovské.
Wolframit je dalším z nejdůležitějších rud těžených na Cínovci. Za těžby byl nalézán na starém závodě až ve 100 Kg těžkých agregátech. Byl především v okrajových částech žil křemene nebo cinvalditu. Jeho krystaly dosahovaly velikosti několika cm až kolem 20 cm. Tvoří rakvičkovité krystaly silného lesku tmavé barvy do černa, někdy s kovovými náběhovými barvami. Krystaly wolframitu z Cínovce patří mezi jedny z nejlepších v Evropě. Někdy bývá částečně nebo zcela přemněněn ve scheelit.
Scheelit je dalším poměrně hojně rozšířeným minerálem tohoto ložiska. Tvoří pyramidální krystaly od několika mm vzácněji až přes 2 cm velké. Jeho lesk může být od matného po silně skelně lesklý, zabarvení a jeho forem je více. Mohou být žluté, bělavě šedé, hnědé, šedozelené, oranžové až po vzácně načervenalé. Jeho krystaly by měly být UV aktivní v osvitu krátkovlnného světla.
Typovým minerálem je stolzit, vzácný minerál lokality tvořící většinou šípově protažené krystaly. Nacházely se však i typy plochých krystalů. Nacházen byl buď v dutinách křemene na jehož krystaly nasedal nebo na trhlinách zlomů křemenných žil. Většinou se jednalo o krystaly a jejich skupiny s jedinci do 1 mm. Velmi vzácně byly však nalezeny i srůsty krystalů, u kterých krystaly dosáhly až kolem 3 cm. Zabarvení krystalů většinou hnědé nebo žluté. Stolzit patří mezi velmi vzácné a velmi žádané minerály. Na rozdíl od podobného scheelitu by neměl být UV aktivní v osvitu krátkovlnného světla.
Zeunerit a torbernit jsou uranové slídy, které byly rovněž na Cínoveckém ložisku poměrně hojné. Jeho několik mm, vzácně až kolem 2 cm velké tabulky byly nalézány v dutinách žil křemene společně s dalšími minerály. Nalézaly se i hydratované formy metatorbernitu a metazeuneritu ve smaragdově zelených tenkých tabulkách.
Baryt byl za těžby poměrně rozšířený. Nalézal se obvykle v dutinách křemene nebo na trhlinách žuly nebo ryolitu. Zabarvení obvykle medově žluté, méně často bílé nebo zabarvení povrchu určovalo potažení jinými minerály.
Během těžby se v relativně pozoruhodných akumulacích vyskytly nerosty jako galenit a tennantit, který byl původně považován za stannin. Galenit tvořil zrna nebo vzácněji krystaly do několika mm obvykle krychlových spojek. Tennantit pak tvořil vrostlé agregáty nebo velmi vzácně droboučké krystaly vzácně do 1 cm velikosti.
Topaz a především pyknit tvořily na Cínovci místy velmi obsáhlou část výplně žil. Krystaly byly obvykle navětralé několik mm až kolem 1 cm velké většinou bílé nebo vzácněji průsvitné v dickitu. Pyknit pak paprsčité agregáty bledě žlutých, nahnědlých nebo narůžovělých zabarvení, ze starších sbírek i bílých. Pyknit tvořil několik cm silných a několik desítek metrů dlouhých, nepravidelných akumulací. Někdy obrůstal drobné krystaly křemene a tvořil radiální uspořádání paprsčitých shluků.
Pyknit mohl být nalézán i v asociaci s jinými minerály žil.
Mezi další časté minerály žil patřily minerály jílové.
Především zelenavý dickit, bílý kaolinit někdy povlaky tvoří goethit měděné barvy nebo povlaky železité.
Mineralogie:
Minerály převládající na této lokalitě jsou: Křemen, záhněda, kasiterit, cinvaldit, scheelit, fluorit, wolframit
Vzácnějšími minerály jsou: Topaz, stolzit, mixit, cerusit, bismut, baryt
33 položek celkem
2 399 Kč
–12 %
2 099 Kč
Velikost vzorku: 6x6x3 cm. Pěkná ukázka topazu z Cínovce z České strany.